Byznysová móda zažila jen od začátku tohoto století řadu turbulentních změn. Co je aktuální trend, který dá při obchodním jednání partnerovi jasně najevo, že vám záleží na svěžím stylu?
Byznysová móda pro muže sestává v první řadě z obleků, kterých musí mít muž dostatek na celý týden. Některé společnosti umožňují v pátek vzít separátní sako a kalhoty nebo neoprané neošoupané džíny. Jediné, co se v pánské byznysové módě mění, jsou střihy obleku a délky sak a kalhot. V současné době jsou trendy kratší saka, buď dvouřadá, nebo jednořadá maximálně na dva knoflíky, a kratší kalhoty dole se zužující, aby byla vidět barevná ponožka.

Co by si měl naopak obléci někdo, kdo chce působit solidním dojmem, ale zároveň se nechce vézt na jakékoli módní vlně a láká ho spíše nadčasová klasika pro formální setkání?
Klasický oblek, tam nemůže být nic jiného. Měl by mít správné délky nohavic a rukavů, měl by perfektně sedět. U nekonfekčních postav šitý na míru, u konfekčních vždy upravený. Není to tak, že pokud má někdo velikost 48, již nemusí oblek doupravit na své délky nohou a rukou.

Po šesté večer musí být oblek tmavé barvy, ideálně černý, přípustný je tmavě modrý nebo jakýkoli hodně tmavý odstín.

Někdy není obchodní jednání záležitostí jedné schůzky, ale trvá třeba celý víkend. Co by v takovém případě nemělo chybět v kufru muže, aby byl důstojně oblečen nejen při formálních částech setkání, ale například i večer v baru, restauraci nebo na kulturní akci?
Co se týče formální části, platí stále oblek světlý – který však lze uplatnit jen do 18 hodin. Po šesté večer musí být tmavé barvy, ideálně černý, přípustný je tmavě modrý nebo jakýkoli hodně tmavý odstín. Do baru je vhodné jít v separátním saku, tmavých džínách a košili; to by mělo platit i pro restaurace, kde nicméně opět nic nepokazíte oblekem. U kulturní akce záleží na jejím charakteru. Účastník by měl zapojit zdravý rozum a vyhodnotit vážnost situace. Jinak se oblékáme na operu do La Scala a jinak do kina nebo na Letní shakespearovské slavnosti na nádvoří Pražského hradu.

Čeští muži rozhodně nejsou o krok dále, jen malá hrstka se o módu zajímá a investuje do sve image. 

V Česku se v posledních pár letech objevila celá řada prémiových značek, například tradičních anglických výrobců obleků nebo rámových bot. Vnímáte to jako signál, že čeští muži jsou zase o krok dál v opravdové eleganci a respektování módních pravidel například pro obchodní setkání?
Dovolím si s vámi nesouhlasit. V Česku sice prémiové značky přibývají, ale zároveň i ubývají pro nedostatek kupní síly a malé poptávky ze strany mužů. Čeští muži rozhodně nejsou o krok dále, jen malá hrstka se o módu zajímá a investuje do sve image. 

Stejně tak vznikají i nové krejčovské dílny a ševcovské salóny orientované na ruční výrobu. Mohl byste našim čtenářům poradit, zda byste se například při koupi obleku nebo bot rozhodl spíše pro tradiční prémiovou značku, byť se stále jedná o výrobu ve velkém, nebo si za stejnou cenu raději nechal vyrobit to samé na míru?
Volba mezi šitím na míru a luxusní konfekcí je buď pro muže nutnost, jelikož nespadá do konfekčních tabulek, nebo si na tom muž prostě zakládá, má to rád. Rozdíl mezi šitím na míru a luxusní konfekcí není žádný. Takzvané „made to measure“ stejně vychází z velikostních vzorků a výroba probíhá stejně strojově, většinou v totožné továrně jako samotna konfekce. Jen velmi málo značek nabízí opravdu ruční výrobu – a ty u nás nejsou.

Některé velké a vlivné společnosti, zvláště v oblasti IT, si zakládají na neformálním oblečení, a to i při významných setkáních nebo veřejných prezentacích. Jak vnímáte tento trend – spíše jako pozitivní odlehčení, nebo naopak jako znehodnocení propracovaného a o dané osobě značně vypovídajícího business dress code?
Myslím, že je vždy na zvážení situace a samotného jednání – bohužel český národ, muže nevyjímaje, přílišným vkusem a dobrým vychováním v drtivé většině neoplývá – je tedy lepší dát svým zaměstnancům jakési mantinely, kam mohou zajít.

Jaké rozdíly by měl člověk reflektovat ve svém byznysovém vzhledu podle toho, kde pracuje? Nepochybně se liší v případě bankéře a třeba ředitele grafického studia. Existují přitom nějaké základní prvky oděvu, které by měly být vždy stejné?
Nejde paušalizovat; je to opravdu velmi individuální. Když vám řeknu, že grafik si může vzít džíny, triko a tenisky, každý si pod tím představí něco jiného a výsledek bude špatně až tragicky oblečená drtivá většina.

Vzhled při obchodním jednání nedělají jen šaty, ale i hygiena. Na co je podle vás nejdůležitější si dát pozor – na upravené vlasy, zdravé a bílé zuby, vhodný parfém…? Máte zároveň konkrétní zkušenost, kde se v této oblasti nachází největší slabiny českých mužů?
Přijde mi absurdní bavit se v souvislosti s byznysem o hygieně. Předpokládám, že žijeme v civilizované společnosti, kde o sebe lidé pečují, běžně dochází na manikúru, pedikúru, ke kadeřníkovi, na kosmetiku, nosí čisté boty a ošacení, používají kosmetické přípravky, aby nezapáchali, a své obleky dávají pravidelně po jednom nebo dvou dnech nošení čistit.