Otázka rovnosti pohlaví je především v postkomunistických zemích jednou z oblastí, ve které značně pokulhávají za zeměmi anglosaskými či severskými. Myslíte, že kvóty pro ženy jsou správné řešení této situace?

Podle dostupných statistik a analýz vykazuje stav rovnosti žen a mužů v ČR v mezinárodním srovnání sestupný trend. Podle loňské zprávy Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Index ČR klesla na 83. místo ze 136 sledovaných států; od roku 2006 ČR klesla celkově o 30 míst. Podobně negativně hodnotí ČR v oblasti rovnosti žen a mužů Gender Equality Index Evropského institutu pro rovnost žen a mužů.

Mezinárodní srovnání i konkrétní zkušenosti mnoha žen, ale i mužů ukazují, že v naší společnosti přetrvávají genderové nerovnosti.

Mezinárodní srovnání i konkrétní zkušenosti mnoha žen, ale i mužů ukazují, že v naší společnosti přetrvávají genderové nerovnosti. Kvóty – ať už na kandidátních listinách nebo pro zastoupení žen ve vedení obchodních společností – mohou být jedním z nástrojů řešení nastíněného stavu. Samy o sobě sice kvóty změnu nepřinesou, pomohou ovšem odstraňovat genderové stereotypy a nastavit obecný rámec pro další opatření např. v oblasti podpory sladění pracovního a soukromého života, dostupnosti služeb péče apod.
 

Kvóty pro ženy, které přijal Evropský parlament, se u nás s pozitivním ohlasem příliš nesetkaly. Nebyly schváleny vládou a ani veřejnost jim není příliš nakloněná. Čím si tento negativní postoj společnosti vysvětlujete?

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o genderové vyváženosti ve vedení obchodních společností je v současnosti stále vyjednáván na půdě Rady EU. Návrh směrnice reaguje na nízké zastoupení žen ve vedení obchodních společností kotovaných na burzách a na překážky, které ženám brání do těchto pozic proniknout.

Přestože je návrh směrnice velmi často kritizován, ve skutečnosti jeho text četl jen málokdo.

Přestože je návrh směrnice velmi často kritizován, ve skutečnosti jeho text četl jen málokdo. Ten totiž nestanoví striktní kvóty, ale obsahuje požadavek na zavedení transparentních kritérií pro obsazování dozorčích a správních rad. Zavedení těchto opatření by pak mělo přispět k vyrovnávání zastoupení obou pohlaví.  Směrnice se nebude vztahovat na malé a střední podniky a bude se týkat jen několika málo velkých českých obchodních společností.

Počet členských států, které návrh směrnice podporují, postupně roste. ČR k němu stále zastává negativní pozici, vzniklou za vlády Petra Nečase. Osobně návrh směrnice podporuji a v následujícím období proto také budu podporovat změnu pozice ČR.

Dokud nebyly přijaty kvóty, tak se ženy do volených funkcí dostávaly ve výrazně omezené míře. Nicméně v oblastech, které nejsou tímto způsobem upraveny, nerovnosti nadále přetrvávají.

Především v severských zemích vidíme, že dle posledních průzkumů je počet žen zastoupených ve vedoucích pozicích či v politice dokonce vyšší než kvóty určují. Není tedy lepší nechat společnost vyvíjet přirozeným způsobem a počkat až dozraje natolik, že ženy ve vedoucích pozicích již žádné kvóty potřebovat nebudou?

Zastoupení žen ve volených funkcích a rozhodovacích pozicích je v severských zemích dán mj. právě kvótami a dlouhodobým aktivním prosazováním genderové rovnosti. Obdobně se má situace např. i ve Slovinsku či Španělsku. Dokud nebyly přijaty kvóty, tak se ženy do volených funkcí dostávaly ve výrazně omezené míře. Nicméně v oblastech, které nejsou tímto způsobem upraveny, nerovnosti nadále přetrvávají.

Mezi lety 1996 a 2014 vzrostlo zastoupení žen v Poslanecké sněmovně o 4,5 p.b. – tedy v průměru o 0,25 p.b. ročně. Pokud by zůstal tento trend zachován, dosáhli bychom alespoň 40% zastoupení žen v Poslanecké sněmovně kolem roku 2100. Pokud bychom tedy čekali na tzv. přirozený vývoj, vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice bychom se v dohledné době nedočkali. Ostatně všeobecného volebního práva také nebylo dosaženo vyčkáváním na přirozený vývoj, ale aktivním úsilím a angažovaností ve feministickém hnutí. Dříve se mnozí bránili zavedení všeobecného volebního práva, dnes se vymezují proti kvótám. Ty však jsou pouze nástrojem, jak učinit společnost sociálně spravedlivější a demokratičtější.

Někteří odborníci upozorňují na to, že pokud se žena do určité pozice dostane pomocí kvóty, může to snížit její prestiž v dané firmě. Ostatní zaměstnanci na ni mohou pohlížet s despektem, jako na někoho „do počtu“. Myslíte, že je to reálná situace?

Zkušenosti ze Skandinávských a dalších zemí, kde byla pozitivní opatření pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích zavedena, ukazují, že podobné obavy jsou liché. Ženy v současnosti tvoří více než 60 % absolventů a absolventek vysokých škol, včetně těch ekonomických, a nepochybně disponují stejnou kvalifikací pro výkon vedoucích pozic jako muži. Smyslem pozitivních opatření není někoho zvýhodňovat, ale odstranit překážky, které brání určité skupině rozhodovacích pozic dosáhnout. Proto jsem přesvědčen, že lidé, kteří se do vedoucích pozic díky pozitivním opatřením dostanou, velmi rychle ostatní přesvědčí o svých kvalitách.