Zvýšený zájem Komise o fungování takovýchto subjektů lze spojovat se zatím stále ještě pomalým, avšak vytrvalým posunem od dotačních forem intervencí státu do ekonomiky k finančním nástrojům typu úvěrů, záruk, rizikového a rozvojového kapitálu. Tyto formy podpory méně narušují tržní prostředí a umožňují opakované použití veřejných prostředků vložených do těchto nástrojů.

Národní rozvojová banka v ČR

Také pro Českou republiku je téma národní rozvojové banky aktuální. Poměrně dlouhou dobu byl pro jednání vlády připravován materiál o Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s. (ČMZRB), aby byla schopna se podílet ve větší míře a intenzitě než doposud na podpoře hospodářského růstu a rozvoji infrastruktury. Materiál byl schválen vládou v druhé polovině října 2016.

„Aktivizace ČMZRB, kterou vláda schválila, přestavuje zásadní impuls pro další směřování banky."

Materiál zdůrazňuje potřebu existence národní finanční rozvojové instituce, ve kterou by se měla ČMZRB transformovat. Banka se také bude podílet na realizaci připravované Národní investiční strategie — investičního plánu České republiky, který bude definovat potřeby a priority jednotlivých rezortů. Materiál rovněž počítá s přípravou věcného záměru návrhu zákona o národní rozvojové bance.

„Aktivizace ČMZRB, kterou vláda schválila, přestavuje zásadní impuls pro další směřování banky. Potvrzuje postupně rostoucí úlohu finančních nástrojů v realizaci opatření hospodářské politiky státu. Jsme na počátku kvalitativně nové etapy rozvoje banky,“ hodnotí význam rozhodnutí vlády předseda představenstva banky Ing. Jiří Jirásek.

Podpora malých a středních podniků

Společným rysem všech národních rozvojových bank je významná orientace na podporu malých a středních podnikatelů. Dalšími typickými sektory působení jsou ochrana životního prostředí, vodní hospodářství, zemědělství, doprava, podpora infrastrukturních investic, modernizace bytového fondu, rozvoj sociální infrastruktury, zdraví a vzdělávání. Nejde tedy jen o plnění ekonomických cílů, ale také o podporu kvality života, reakce na demografické změny ve společnosti a podobně.

Nejde tedy jen o plnění ekonomických cílů, ale také o podporu kvality života, reakce na demografické změny ve společnosti a podobně.

Dalším typickým znakem rozvojových bank je komplementarita jejich působení ve vztahu k finančnímu sektoru, zejména bankám. Rozvojové banky neusilují o vytváření zisku, což však neznamená, že by principy obezřetného řízení nebyly uplatňovány stejně či obdobně jako to platí pro komerční bankovní sektor.

Vznik národní rozvojové banky je dlouhodobým projektem, který by měl umožnit efektivnější využívání veřejných prostředků a zvýšení podílu podpor poskytovaných na základě principů sdílení rizika mezi veřejným a soukromým sektorem a návratnosti investovaných veřejných prostředků.